Nejhladovější muži světa – jedli kameny, sklo i letadlo

Jsou muži, kteří jedí rádi. Jsou muži, kteří toho snědí skutečně hodně. A pak jsou tu muži, kteří snědí prostě všechno, ať už jde o železo, sklo nebo živá zvířata. Proč to dělají? A kdo byli v tomto ohledu nejšílenější zástupci silného pohlaví?

Zdroj fotky: freepik.com

Možná už vás někdy napadlo, co by se stalo, kdybyste například omylem spolkli šroubek. Nebo matku. A nebo něco jiného, co je zaručeně nejedlé a pro naše trávicí ústrojí nevhodné. Skončilo by to zánětem slepého střeva? Obtížemi při pokusu o stolici? Smrtí?

Většinu z nás tyto myšlenky na možné následky ihned odradí, abychom na sobě podobně experimentovali. Ale přesto v historii lidstva bylo mnoho mužů, kteří neváhali a snědli doslova vše, co jim zrovna přišlo pod ruku. A pár se jich tím proslavilo natolik, že jejich jména i šílené kousky jsou známé dodnes.

Otesánek Tarrare

Ne všichni se pro získání světové slávy nacpávají kovem a sklem. Jsou i tací, kteří se cpou klasickými potravinami, ale zato v takovém množství, že by ho běžný člověk nikdy nepozřel. Ostatně, i dnes se pořádá mnoho podobně zaměřených soutěží, kde vítězí největší a nejúspěšnější jedlík. Ale nikdo z nich zřejmě nemá na muže s přezdívkou Tarrare, jehož pravé jméno už se v historii nenávratně ztratilo.

Žil ve druhé polovině 18. století ve Francii a byl to tulák a později cirkusový umělec. K cirkusu se ale nedostal díky svému akrobatickému umu, ale proto, že odmala byl nenasytným otesánkem. Podle některých pramenů už jako mladík dokázal za den sníst čtvrtku mladého býka. Nedělalo mu problém ani sníst na posezení koš jablek a jiné megalomanské porce. Pro pobavení publika a větší slávu pak začal konzumovat i jiná, méně vhodná „jídla“ - třeba kameny nebo zátky. Jeho lačnosti nebyla ušetřena ani zvířata – snědl živou kočku a vypil její krev, jedl prý i hady, ještěrky nebo štěňata. A v některých záznamech se uvádí, že dokonce z velikého hladu snědl i batole.

Fascinující je, že byl nevelkého vzrůstu a vážil jen kolem 50 kilogramů. Jeho „umění“ si povšimla i armáda a udělala z něj špiona, který měl polykat vzkazy v krabičkách a donášet je spojencům – a málem za to skončil na šibenici. Nakonec měla ale jeho smrt jinou příčinu – zánětlivý průjem a hnisání většiny vnitřních orgánů.

Badatel Frederick Hoelzel

Je těžké provádět nebezpečné experimenty na lidech, jejichž život tím může být ohrožen a zdraví zničeno. I proto se německo-americký lékař a badatel Frederick Hoelzel rozhodl, že nejlepší bude provádět různé testy sám na sobě, protože tak nejlépe dokáže popsat i procítit jejich účinek a průběh.

A nešlo o ledajaké nudné experimenty. Hoelzel se snažil dokonale pochopit lidské trávení, a tak řešil, co vše je člověk schopen sníst, kdy to z něho přirozenou cestou vyjde ven či jak dlouho dokáže hladovět a nezemřít. Začátkem 20. století se tak zabydlel v laboratoři na univerzitě v Chicagu a začal konzumovat prazvláštní věci. Třeba tampony máčené v ovocné šťávě. Piliny. Písek. Štěrk. Peří. Ocelové kuličky. Nebo zlato (respektive zlatý nuget).

Díky existenci Fredericka Hoelzele tak máme jistotu, že šílenci schopní sníst cokoliv se objevují v každé době. Ale tento vědec po sobě kromě podivného jídelníčku zanechal i řadu důležitých poznání. Vše, co snědl, totiž detailně prozkoumával, a napsal o tom nakonec odbornou publikaci nazvanou Devotion to Nutrition. A kupodivu všechny své experimenty úspěšně přežil a zemřel až v 74 letech.

Michel Lotito snědl i letadlo

Vítězem v turnaji jedlíků podivných předmětů by se dozajista stal Francouz Michel Lotito, který se proslavil tím, že jedl různé gumové, železné i skleněné předměty. Svou jedlíkovskou kariéru zakončil tím, že snědl celé letadlo – vybral si za tím účelem Cessnu 150, kterou postupně demontoval a zkonzumoval, což mu zabralo celé dva roky.

Lotito je za své kousky zapsán i v Guinessově knize rekordů a na kontě toho má skutečně mnoho. Podle vlastních slov začal s pojídáním předmětů už ve svých 16 letech, kdy poprvé snědl sklo. Proč? Prostě si řekl, že to zkusí. A když to přežil, rozhodl se, že by si tím mohl přivydělat. A tak s ostatními uzavíral sázky a začal jíst hřebíky, talíře nebo třeba skleněné láhve.

Pak přešel na vyšší level a začal konzumovat velké předměty, které pojídal třeba i několik dní. Třeba jízdní kola. Televize. Nákupní vozíky. Postele. Lustry.

Snědl dokonce i rakev a také spořádal lyže. Proslavil se svou slabostí pro řetězy, které mu údajně náramně chutnaly a podle všeho jich spolykal celkem 500 metrů. Pomyslnou třešničkou na dortu pak bylo již zmiňované letadlo.

Zemřel v roce 2007, bylo mu 57 let a údajně to nebylo kvůli jeho stravovacím (zlo)zvykům. Ještě předtím o sobě stihl nechat natočit dokumentární film, v němž kamery například snímaly i obsah jeho žaludku. Otázku, jak je možné, že své kousky přežil, ale dodnes nikdo nedokázal zodpovědět.

Pro panskystyl.cz napsala Jana Skálová